BORDEL Team/ medailonek
Jméno
| Saďour, Sáďa , Sadista a všechny odvozeniny od toho |
Nějaká přezdívka?
| Petra (ne to není chyba. Pod Petrou mě nikdo léta ani neznal). A prosím vás Sadílková se fakt nejmenuju |
Aktuální bydliště
| In the middle of nowhere – kde lišky dávají dobrou noc, kde je všude daleko a počasí věčně stojí za starou bačkoru |
Jak dlouho lezeš?
| Tenkrát poprvé to bylo tak cca před necelými 20 lety v Adršpachu, v dobách kdy se tančilo na stolech, slušný holky chodily do a z hospody za světla, cigarety byly zadarmo, a nebylo dobrý usínat v umakart poloze, jelikož to byl jasný skalp. A co říct. Byla to láska na první dotek, jen ještě dlouho trvalo, než jsem měla vůbec vlastní věci, než jsem se odvázala z druhýho konce na první a tak |
Lano nebo boulder?
| Jsem prozatím absolutní Bordel výjimka – lano, lano, lano - annooo. Dobře i bouldery, když to jinak nejde |
Závody nebo venkovní lezení?
| Venkovní lezení. Závody jako občasný divák |
Nejoblíbenější závody
| Tuhle odpověď nezvládnu |
Nejlepší umístění na závodech
| Tohle je podraz – zase nula. Ale umím pěkně tleskat a křičet |
Nejoblíbenější lezecká oblast
| Se současným nedostatkem lezení objímám každý šutr. Ale i tak dlouhej seznam. Ani nevím, kterou vybrat. Ale nakonec to není jen o oblasti, ale taky o lidech, s kterými se do ní jede |
Aktuálně nejtěžší venkovní přelez
| Boulder 7A, lano 9-. Písek, zakládání friendů a tak netuším. Klasa daleko menší, za to zážitky obrovský, kdy adrenalin stříká z uší |
Druhý nejoblíbenější sport po lezení?
| Yoga, plavaní, běžky – i když těch za posledních pár let taky ubylo |
Nějaký doplňkový trénink?
| Gaučing? |
Kolik shybů jsi maximálně udělala v kuse?
| Shyby cíleně nedělám, jelikož je dělám blbě a ničím si lokty |
Popiš svůj klasický tréninkový týden
| Hodím dceru do školky, jdu do práce, zase ji vyzvednu, udělám jídlo a potom umřu. A dalši den nanovo :) |
Kde a s kým nejvíc trénuješ?
| Netrénuju. A není to žádné klasické klišé. Bohužel poslední 2,5 roku žijeme v místě, kde bojujeme o přežití našeho lezeckého života. Ale nevzdáváme to! No a když se podívám do své minulosti, tak se nikdy o žádný cílený trénink nejednalo. Buď se lezlo víc nebo hodně málo. Já to fakt neumím. Všechny sporty zakázaný celý dětství a pubertu, takže jsem se všechno učila od totální nuly. A jsem spokojená, jelikož to na mě valná většina lidí dnes už ani nepozná |
Nějaké motivační heslo?
| „Mami, tati, potřebuju kadit!“ Tohle pochopí jen lezoucí rodiče. Když člověk vleze do cesty, jde o život – buď teď nebo nikdy, a hlavně rychle |
Co pro tebe znamená členství v BORDEL Teamu?
| Výbornej smysl pro humor a velký nadšení. Důležitý je se prostě nebrat moc vážně. + Speciální vztah k Bordelmamá, jelikož mě naučila nahlas prdět a řvát v pokusech. Taky fajn ženský, který teda všechny neznám, ale snad jednou... |
Dáváš si v lezení cíle? Čeho chceš dosáhnout za rok a čeho v delším období?
| Já mám jen jedno lezecký přání. Po roce hledání už konečně najít nějaký prostor, abysme si mohli aspoň postavit boulderovku. Prosím všechny čtenáře o držení palců na všech končetinách. |
Žádné komentáře:
Okomentovat