pátek 25. září 2015

Tak jo, já tedy neumřu a příští rok vám přijdu fandit




Pořadatel: Lezení do škol, Jirka Žák, Roman Kozelka
Stavěči:Honza Zbranek a Jenda Šolc



Kvalifikace

Jupíí, jsem v semifinále. Stačilo se jen zaregistrovat a dostavit se na kvaldu, tam svést ukrutný boj s bouldery, které si na nás vymyslel Vilda a Honza, a pak se jen modlit aby to vyšlo. Nebo taky stačilo umět do dvaceti počítat, protože věc se měla tak, že do semi postupovalo 20 holek a závodu se jich zúčastnilo 15. 

Píseň pro dnešní den, lepší než samotná píseň je ten klip. Dost podobně pařím v autě i já.. i když mám co dohánět :) ZDE


kvalifikační bouldery
I když jsem věděla, že postup mám jistý a měla bych strategicky šetřit síly na následující den, neovládla jsem se a drtila až do posledních sil. Nešlo prostě odolat. Ještě nám Jenda ani nestihl ukázat všechny bouldery a já už mazala lízt. Většinou mi chvíli trvá, než se rozkoukám a rozhoupu k lezení, ale tentokrát to bylo jiný.
Dva bouldery jsem dala na hned, jeden na druhý pokus. Postupovala jsem z 8. místa a mým cílem bylo si ho udržet. 



kvalifikace - foto: https://www.facebook.com/boulderzavody/photos_stream

„Co ta prezentace?“, říká, kupodivu nenaštvaný Jirous. „Jaká?“ ptám se, bez sebemenšího tušení o čem mluví. „Si mě měla zaprezentovat..jsme se na tom domlouvali.“ Já se snažím rozpomenout, ale v hlavě mám úplně vymetýno. „Vždyť jsme si psali esemesky“. „No jóooo“, rozednilo se mi. „Už si vzpomínám, chtěla jsem se ti přece pomstít a přihlásit tě tam pod jménem Šourek Předkožkový.“ (Proč pomsta? ZDE)


Díky tomu, že udržím myšlenku asi tak tři minuty, musel Jíra startovat až ve druhé skupině a být ve Slaným dýl než plánoval. Takže tímto se ti ještě jednou omlouvám, Šourku :D


Semifinále

V sobotu ráno při rozlézaní jsem necítila sílu jako včera, jen únavu a slabost, čímž jsem si od sebe vysloužila pomyslnou facku, a zařekla se, že příště budu víc taktizovat, i když vím, že nebudu a zase budu lítat z jednoho boulderu na druhý, jako utržená z řetězu.

V prvním boulderu jsem se po dlouhý době trochu vztekla. Top na dosah a já to zeslonila. časový limit mi už nedovolil opravu a jediný co jsem tam získala, byla zóna a bandasky až na půdu.

Vpravo pokouším bouldr č. 1, foto: https://www.facebook.com/Lezec.cz/photos_stream

V mezi-izolaci smažilo slunko. Alespoň, že se Nellča na chvíli chopila iniciativy a dělala nám papáje, ovívajíc nás vějířem.

Těžší než samotné bouldery ovšem bylo nemluvit v izolaci. Naše dozorčí z nás musela být smutná.
"Ježíš ty máš hezký účes."
"holky ticho, nesmíte mluvit"

..o 20 vteřin později...

"Ty máš ale pěkně sladěný lak na nehty s tričkem."
"No tak ale holky, ticho už!!!"
"Tím vějířem musíš máchat pomalu, ať neděláš průvan."
"Holky!"

Ve druhém boulderu jsem dala zónu a už cítila, že mi došlo.


2. boulder, leze Verča Šimková, foto: https://www.facebook.com/Lezec.cz/photos_stream

V izolaci se mi moc nepodařilo spočinout a už jsme se zase chystaly na další boulder. Koukla jsem se do své kartičky :"neee,myslela jsem, že už jdu na poslední boulder a já jdu teprve na trojku. Já už nemužuuu." Ale pohodis, na trojce jsem ani nenastoupila, tak mi moc nenakydalo :)

Nelly leze třetí boulder a já čtvrtý, foto: https://www.facebook.com/Lezec.cz/photos_stream

Nelly leze třetí boulder a já čtvrtý, foto: https://www.facebook.com/Lezec.cz/photos_stream
Čtyřka byla technická lahůdka po strukturách, kde jsem dvakrát vypadla z TOPU. Ten byl totiž fakt dost jakože hnusnej, a neberoucí. Navíc se nedal zamknout a to já pak nic neudržím. V zádech jsem slyšela oporu diváků i komentatorů, i když tedy o dost slabší, než když lezli semifinále kluci. Ale to bylo nejspíš tím, že jsme lezly dopoledne.

Několik mých stalkerských kamarádů sledovalo přímý přenos a prožívali to se mnou. Někteří se nebáli vyjádřit podporu: " Jani,usměj se trochu do té kamery,nebylo to nejhorší. Akorát Michal říká, že tě vylíská." Předpokládám, že si ten lískanec vysloužím za první boulder :)


:)
Jirous - semifinále

Jirous - semifinále

Vojta Trojan - semifinále
Vojta Trojan - semifinále


Kubík - semifinále

Vláďa Střílek - semifinále

Vojta Trojan - semifinále


Olin nejen, že pracuje na své flexibilitě, ale také se učí létat. Přesvědčit se o tom můžete ZDE
Olin Klapal - semifinále
Olin Klapal - semifinále
Adam - semifinále
Martin Stráník - semifinále
Honza Chvála - semifinále
Adam - semifinále

Supr vychytávka. Z některých úhlů nebylo vidět na určitou část boulderu, to se však vykompenzovalo promítáním na plátno 


Finále

Stěna byla pokryta různobarevnýma strukturama, které tvořily oku lahodící abstraktní obrazce, jako paleta malířova.



Vedle mě seděla postarší paní.

"Vy se tomu taky věnujete, že?"
Přikývla jsem.
" Viděla jsem vás lézt odpoledne"
"Jojo, to jsem byla já. Vy už jste někdy zkoušela lézt?"
"Ale kdežé, jen jsem šla odpoledne okolo a strašně se mi to líbilo. Víte, já mám bolavý žíly na nohách, a měla bych ležet doma, ale já se chci dívat, jak lezou."

Finále bylo napínavý. Nedalo se přehlédnout obrovské zlepšení Kláry Halmo, která lezla moc hezky. Když bylo potřeba, ukázala prasáckou sílu ,nebo naopak techniku baletky. O to větší obdiv u mě měla, že si asi v prvním boulderu udělala něco s nohou, ale i přesto závod dokončila.



Klára ve finále
Dva největší čahouni se sešli na bouldru č.4. Čekal na ně zapeklitý nástup, do kterého se ne a ne poskládat. Pěkně synchronně to zkoušeli zleva, zprava, zepředu.. Kubík, liška jedna podšitá, nakonec využil skulinky v pravidlech, a protože holčičí a klučičí boulder nebyl oddělený černou páskou, vzal to tou lehčí holčičí cestou. Dostal se do topu holčičí cesty, ze které se jednou rukou natáhl do panského topu. Při přidávání druhé ruky ale upadl. Na to se můžete mrknout ZDE.

Karina a Kuba bezradně koukají na nástup pro krtky a trpaslíky :)



Kubík kouká, jestli jeho plánovaný postup bude schválen rozhodčími




Finálový, Chváličovský preclík :)


Vím, že každý prožívá radost po svém, ale výraz jaký měla Klára a Verča na stupních vítězů mě, i mé okolí docela pobavil. Vypadalo to, že jsou dokonce naštvané. "sakra,už zase na bedně", "Žiši, už mi zase nesou nějaký ceny a pohár." :) Ale třeba se usmívaly uvnitř a navenek to nedaly znát :)

Klára a Andrea

Takhle vypadá radost z bedny :)


"To je krásný sport, kor když si představím, že se drží něčeho, čeho se snad ani držet nedá."

" Několikrát týdne si myslím, že na něco umírám, ale do zítra musím ještě vydržet, chci vidět jak lezou děti. Přijdete zítra taky?"
"Nepřijdu, až zase za rok. Tak do té doby neumírejte, ať se tu zase potkáme."
"Tak jo, já tedy neumřu a příští rok vám přijdu fandit.“ 


Výsledky juniorů, dospělých, z kvalifikace, semifinále ... ZDE


Ženy

1. Petra Růžičková
2. Veronika Šimková
3. Nelly Kudrová

4. Klára Halmo
5. Karina Bílková
6. Andrea Pokorná









Muži


1. Adam Ondra
2. Jan Chvála

3. Martin Stráník
4. Štěpán Stráník
5. Jan Jeliga
6. Kuba Hlaváček






Závěrem chci poděkovat za parádní závody. Cesty se povedly, atmosféra byla příjemná a i svěťákový systém, včetně semifinále (i když u holek bylo zbytečné), se mi moc líbil. K tomu ještě přímý přenos a promítání na plátno přímo na náměstí.. jste prostě nejlepší :)

JanaOlše