BORDEL

 Jak Předkožka Šourková drtila na Vertigu open 2012

Už je to nějakou dobu, co proběhl bouldrový závod Vertigo open v Bratislavě. Nedostala jsem se ke psaní dřív. Asi je to především tím, že jsem nastoupila do nové školy, kde musím něco dělat a ne jen zevlit a čekat na zkouškový, jak jsem na to zvyklá z minulé školy. Každý týden musím napsat práci, do předmětu četba a interpretace odborného textu. Většinou, vlastně zatím pokaždé, to byl takový hnus, že jsem na psaní toho, co mě baví, neměla čas ani náladu. Je toho tolik, co bych chtěla napsat. Hrnu to před sebou už dlouho, ale slibuji, že se vzchopím a budu psát trochu pravidelněji. Můžete se těšit na článek o OTP, posledním slanění SKAL Prysku, o tom, na co všechno se dá použít batoh, o plnění snů atp.
Na Bordelu jsem si nastavila, aby mi do mailu chodilo upozornění, když někdo napíše komentář pod článek. To bohužel nefunguje, tak si třeba nevšimnu vašeho názoru, připomínky nebo otázky o kterou se chce podělit. Pokud tedy nereaguju, není to tím, že mi za odpověď nestojíte ale tím, že jsem si komentáře nevšimla.

Předkožka Šourková
A teď něco o Vertigu. Myslela jsem, že z časových důvodů o tomhle závodu nenapíšu, ale to by byla škoda. Kačka Prokopová, která mě na závod nalákala, se ho nakonec nemohla z pracovních důvodů zúčastnit. V autě nás jelo šest. Nelly, Zůza Kuldovka, Jirous, Pepa, Štěpán a já. „Ahoj mydlinko“, zdraví mě Nelly. „Božínku, takhle hezky mě ještě nikdo nenazval“, rozněžněle se usmívám a poznamenávám si toto kouzelné slovíčko do svého seznamu hezkých slov. Že mi tak budete říkat, přemlouvám své spolucestující. Nelly se zájmem konstatuje, že i ona má takový seznam, ale jen těch nelibozvučných. Zepředu se ozval dotaz, která slova se mi tedy líbí. Těch hezkých moc nemám. Patří mezi ně: Ťuhýk, bujabéza, medvídek kloaka, mydlinka a pohňahňat. „Říkejte mi Mydlinko Ťuhýková!!!“ Rozplývám se nad svým krásným novým jménem. Pak přejdeme k těm nehezkým slovům, ba až odporným. Jsou to slova, která je mi zatěžko vyslovit. Hodně těch výrazů souvisí s pohlavními orgány. Nejdřív jsem myslela, že mám asi nějaký psychický problém, co se týče intimity, ale uznejte, že ty slova jsou opravdu hnusná a slizká. Tak tedy: ŠOUREK, PŘEDKOŽKA, STYDKÉ PYSKY, ŽOVIÁLNÍ A JOGURT. Fuj, ani psát se mi to nechce :) Celý seznam slov uvedu na konci článku.
Káťa Fickuliaková je moc hodná a nechala si nás u sebe doma přes noc. Ráno se jdeme zaprezentovat. Zpoza noťasu vykukuje hlava a ptá se na jméno. „Jirous Přibil“, hlásí se Jíra a dostává tričko a jablko. Jsem na řadě. Nadechuju se, abych řekla to své, když v tom se tam vřítí Jirous a huláká:“ To je PŘEDKOŽKA ŠOURKOVÁ“.  

Sobotního závodu se účastnilo 108 lezců a 35 lezkyň, lezlo se stylem flash a na zkoušení 25 kvalifikačních bouldrů měli závodící šest hodin.“ (zkopírovaný z Jirousovýho článku na Aix stránkách)
Stěna vypadá moc hezky. Už se nemůžu dočkat až pohňahňám všechny ty barevný chytíky. Bouldry se mi líběj, ale těch lidí.. nevím kam uhnout, abych někomu nepřekážela, nebo mi někdo nepřistál na hlavě. Asi nejsem typ na tyhle masový akce. Nemám závodní náladu, ta se naštěstí s ubývajícím časem zvětšuje. Eliška Pudová mě hecuje a o to samé se snažím i já. Bojuju do poslední vteřiny. Sázím pokus za pokusem. Jsem na kaši. Eliška taky. Jirous mě podporuje na bouldru, kde nedosáhnu do chytu a musím tam skákat. Bandasky mi už neodtékají.. předloktí mám konstantně nateklé. Dávám už asi desátý poslední pokus, protože posledních pokusů není nikdy dost, ale to určitě znáte. Skočila jsem, a konečně udržela nic moc beroucí chyt. Byla jsem tím tak překvapená, že jsem najednou nevěděla co dělat. Nakopla jsem nohu na vrut a stekla dolu. Jak já miluju, když skočím a udržím to. Ten pocit jak letím, letím, plácnu do chytu, celá se zpevním, nedýchám, jen doufám že držím. A já fakt držím. Prohýbám se v zádech, nohy letí dozadu, koukám, kam je budu směrovat až se zase rozhodnou vrátit a vím, že se už nepustím. Mám z toho vždycky takovou radost. Připadám si jako hroznej borec.
… Po měsíci se dostávám opět k psaní. Tentokrát mi v tom nebránila ani tak škola jako spíš rozbitý noťas, rozbitý zdroj u stolního počítače a zalepené oko vteřinovým lepidlem.  Z Veriga už si téměř nic nepamatuju.  Jen to, že Jirousovi to sedlo a lezlo mu to fakt dobře, což dokazuje i krásné třetí místo. Nebýt superfinálového duelu, byl by druhý… kdyby.
Píseň pro dnešní den, byla aktuální, když jsem to psala (před vánocema) ale neodpustím si jí sem dát. Je to spíš srandovní video, teda aspoň já jsem se u toho smála. Je to vánoční píseň s velmi překvapivým a netypickým dějem a skvělou pointou na závěr. Jon Lajoie - Krvavé Vánoce

Nikde jsem nenašla celkové výsledky…

muži:

1. Ondra Adam
2. Bednár Štefan
3. Přibil Jirous

ženy:

1. Rajfová Silva
3. Nevělíková Karolína
3. Štefanská Zuzana
4. Ulrichová Zuzana

Slova, která nesnáším:

Prokrastinace
Šourek
Předkožka
Stydké pysky
pošťeváček
Ešus
Pokožka
Kabelka
Žoviální
Jogurt
Pestík
Zdířka
Meluzína
Pančovaný
Šminky
Punč
spíž

Slova, která mám ráda:

Ťuhýk
Pohňahňat
mydlinka
bujabéza
medvídek kloaka

Fotky od Martina Viazanka: ZDE

Článek od Jirouse: ZDE


JanaOlše