BORDEL

  KDO DOSTANE ZRŮDIČKU

Soutěže o zrůdičku se zúčastnili čtyři lidi. No není to nic moc, ale lepší než minule, kdy se zúčastnil pouze Knedlík.
Píseň pro dnešní den:  ZDE

První napsala Eliška Pudová. Proč zrovna ona vyhrála tento okřídlený skvost? Vyjádřila se o této včelce Máje, že nevypadá jako vosa, ale jako pruhovaný falus!! Uznávám, že nějaké společné rysy by tam byly a ty obrovské oči tomu taky moc nepřidávají… A protože jsem tak trochu škodolibá mrcha, i když se to třeba nezdá, putuje včelka k Elišce, aby jí připomínala, že Janinka květinka se nekritizuje. (V případě nouze jí můžeš darovat někomu, koho nemáš ráda).

Létající Robertek

Jako další napsal kdosi, koho jsem neznala. Leoše Mačáka kolegyně Dorka, prý básní a touží po berušce, kterou se pro ni pokusil vysoutěžit a povedlo se mu to. Nevím, jestli to básnění nebylo míněno trochu ironicky, jestli ano, tak i Dorka to má jako výstrahu, že se Janinka květinka nekritizuje. Pokud se jí skutečně líbí, tak je to fajn, protože potřebuje novou zrůdičku. Kdysi ode mě dostala fakt děsnýho slona, kterýmu padají oči, ocas, všude se rozjíždí ve švech a je strašně ošklivej. (dostala ho za to, že i díky její přítomnosti na super výletu do Magicwoodu jsem vyhrála lano: Maňas v Magicwoodu).

Pak napsala Páya Papaya. Myslím, že měla zájem o toho létajícího famfulína, ale ten už byl nastartovanej letět k Elišce :D Zrůdičky došly. Páje jsem asi před dvěma měsíci slíbila, že jí ušiju divočáka. A protože jsem byla marod, využila jsem příležitosti a umotala jí ho. (nebýt její účasti v soutěži, čekala by na divočáka ještě hodně dlouho).

divočák, který vypadá spíš jako nosorožec na kolečkách

Karty byly rozdaný, někomu už bylo oznámeno, jakou zrůdičku dostane, když se ozval Honzyk Urban s tím, že myslel, že soutěž končí až na konci měsíce. Co s chudákem opičkou? Je to spousta let, co jsem namalovala toto veledílo a rozhodla se, že ho dám, jako takovou cenu útěchy právě Jenckovi :))

Cena útěchy

A tady jsou soutěžní příspěvky:

Eliška:
Co si o mně myslí mé lezečky:
Moje lezečky si o mě určitě myslí, že jsem nedůvěřivá, což dokazuje následující pravidelně se opakující scéna mezi námi dvěma (nebo je to třema?):
“Věř mi! Věř mi!”
“Nevěřím!” (následuje pád ze stupu)
“Věř mi! Věř mi! Já to ustojím! Stojím!”
“Ne, nestojíš, nestojíš!” (následuje pád)
“Věř mi! Já to zvládnu! Fakt! Ten stup je dobrej! Stojím!”
“Tak jo! Tak jo! Věřím ti! Věřím ti! Stojíš!” (následuje pád) “Sakra vidíš?! Jednou ti uvěřím a zrovna šmejkneš!”

Leoš:
Co si o mně myslí můj koš:
Můj koš si o mně myslí jen to nejlepší...
Můj koš je velice rád, že ho krmím každý den těmi nejhoršími věcmi, která moje kuchyň vyprodukuje.
Můj koš je hrozně nerad, když ho vemu a vysprchuju, tváří se na mě jako když se sprchuje kočka.
Můj koš je zas opět velice šťasten, když do něj zpět vložím odpadkový pytel a zase ho zasvinim.

Můj koš mě má rád.

Divočák a VÝKRES, podle kterého jsem ho dělala

Ta jejž jméno nemám uvádět 8-)
Co si o mně myslí mé lezečky:
Az do dneska se ptam mych lezecek co si o mne mysli, nebo aspon co si vubec mysli :) Nic mi nerekly, tak si to fakt muzu jenom domejslet, abych se mohla zucastnit tyhle souteze, protoze hrozne chci nakyho z tvejch krasnejch plysacku-zrudicek :), moc se tesim na divocaka.
Mam jich opravdu dost(lezecek) a kazdy si myslej neco jinyho.. Ale vetsina jich je ted dost prolezena, tak si vetsina z nich myslim, ze chtej do odpadkovýho koše.....
Taky si asi musej myslet ze lezu jako baletka, kdyz je mam vsechny tak prolezeny na spickach. A taky ze mi vonej nohy. Kdyz ani nesmrdej, i kdyz sou treba i 5x podrazeny. Taky si musej myslet, ze lezu krasne a ladne a nejspis me maj i hrozne rady :)

Sobě jsem taky vyrobila divočáka, je trochu futuristický, má každou nohu jinak dlouhou, ale já považuju za úspěch, že jsem si tentokrát nestříkla sekunďák do oka :)

Honzyk
Láska sex a něžnosti
na dotazy čtenářů dnes bude odpovídat gynekolog a sexuolog MUDr. Radim Uzel.Boženka L., Praha: Pane doktore, se svým partnerem jsem již několik let. Je to muž již poměrně vyspělý, není již nejmladší, je mezi námi poměrně velký věkový rozdíl, ale i přesto si po mnoha stránkách rozumíme. Naše soužití naše okolí považuje za ideální. Téměř tomu tak je, bohužel ne po všech stránkách, a ne ve všech ohledech. V intimním životě máme poměrný nesoulad. Frekvence našich styků je velice nahodilá. Některé týdny se stane, že se vůbec nic nestane! Přijde pozdě z práce, tvrdí, že ho bolí hlava, že musí splnit nějaký úkol pro šéfa, a tak pracuje i po nocích. A pak padne do postele, aniž by si uvědomil, že já celý den na něj čekám, a doufám že třeba dnes večer! Dříve jsme alespoň občas o víkendech, v přírodě... rozumíte? To už je také dávno, dnes mne sice s sebou také občas bere, na víkendové výlety, ale většinou to nijak nedopadne, vymlouvá se na spoustu věcí, třeba, že by nás někdo viděl. A přitom mu to dříve vůbec nevadilo!

Toto by nebyl náš jediný problém. Když už se "něco" stane, tak to ani netrvá moc dlouho. Navíc on je zpočátku celý hrr, nedopřeje mi žádnou předehru, a mne to poměrně dře a bolí. A celou dobu dělá časté pauzy, opravdu nevydrží dlouho, pane doktore. A vždy, když už se konečně v průběhu našeho styku konečně uvolním, a cítím, že už to začíná být trochu "ono", tak vedle mne padne celý vysílený.
Snažila jsem se mu to několikráte naznačit, ale marně, vůbec mne neposlouchá. Respektive poslouchá, ale jen to zlehčuje, a dělá si z toho jen srandu, jako by nechápal, jak je to pro mne důležité!
Dokonce jsem kvůli němu byla na plastické operaci, zvětšení prsou na Zlínské klinice. Nastalo zlepšení, ale ne na moc dlouho. Spíše jen na chvilku. Alespoň já se teď cítím o něco lépe...
A ještě poslední věc mne trápí. Poměrně často se stýká s mou vlastní sestrou. Snažím se nežárlit. Snažím se mu věřit. Že spolu nic nemají. Ale to neznáte mou sestru. Je to pravý opak mne! Je to pěkná mrcha! Ale copak ona má něco, co já nemám?
Pane doktore, mám mu zakázat, aby se s mou sestrou vídal(co na to řekne zbytek rodiny?)? Mám si snad najít nějakého mladšího milence? Jen na to, však víte na co... Opouštět ho po tolika letech nechci, i když spolu stále žádné děti nemáme... Ale má náš vztah vůbec nějakou perspektivu?

MUDr.R.Uzel: Milá Boženko, zahrnula jste mne celou řadou nikoliv triviálních problémů, pokusím se vám na většinu z nich alespoň částečně odpovědět: předně si musíte ujasnit...

A pak tam byl velké obdélníkové nic. A to by mne odpověď zrovna docela zajímala! No nic. Otočím a už je mi to jasné. Rozhovor "Adamovo první 9c" exluzivně pro MůjBoulder. A je tu vystřižená zrovna nějaká velká fotka. Zbyl tu jen popisek: "A.O. redaktorce Janičce ukazuje, jak se za to bere v 9c". Ach jo... Musím říct, že tištěná verze má své kouzlo. Docela se jeho úroveň poslední dobou zvedla. A kdo jiný by měl horolezcům radit s láskou, než Dr.Uzel?
Ale aby to ty lidi nestříhali, tak by na záchodech v BeBečku měli mít raději "Rytmus Života"...


Honzyk, Eliška, Pája, Leoš a JanaOlše