2. závod ČP v boulderingu / 21. března 2015 / Plzeň

Šedý text Peliška

Modrý text Olše

Píseň pro dnešní den ZDE

Tak jsme se po čtrnácti dnech opět vydali na závod ČP, kolo druhé, tentokráte v Plzni. Brňáci vstávali v krásných 4:45, aby se okolo 5:30 vydali na cestu, Pražáci si pospali o trochu déle :) Já musela vstávat v půl 6, tak se nelitujte :) Kvalifikace opět nabídla osm bouldrů, na stejných, opakujeme stále dokola – luxusních a úžasných profilech, stejných jako v Lysé. Tentokráte se o nás postaralo stavěčské trio Honza Zbranek, Vilda Chejn a Azbest a odvedli kluci vážně skvělou práci. 

 Kluci stavěči  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Bouldry byly zábavné, kreativní, nechyběly skoky, lezení po strukturách, skok obouruč, oblinky, spoďáky, řezečky. Dojelo 24 holek, takže účast opět moc pěkná! Kluků bylo oproti Lysé trochu míň, ale i tak účast 41 borců byla slušná.

Profily -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Kvalifikace žen byla velmi lezitelná, hodně se topovalo a každá závodnice si odnesla hned několik topů. Na Kátě šlo od začátku vidět to odhodlání posekat co nejvíc topů a rozdrtit své soupeřky. Já se snažila soustředit se hlavně sama na sebe a na to, abych na 100 % zabrala! Vždycky jsem se snažila mrknout aspoň na dvě holky přede mnou, jak se boulder leze a pak jsem se hluboce nadechla a šla na to! Postupně jsem si odškrtávala ty lehčí bouldry, i když i v nich jsem docela zabírala, abych zbytečně nenabírala pokusy. Po půl hodině jsem měla doma čtyři topy na flash a byla jsem docela spokojená, což je hrozně nebezpečný pocit na závodech. Uspokojení = ne buldočí lezení na krev. Tou dobou já měla vylezený jeden boulder a při pohledu na Káti a Elišky uspokojený výraz, jsem chytala záchvat paniky a sypala tam jeden pokus za druhým, čemuž odpovídá v konečném součtu 6 bouldrů na 21 pokusů  :) Na skákací jedničce jsem nechala dva neúspěšné pokusy v prvním kroku (skok do dobré obliny), dokud jsem nezkusila odrazit se z nižší nohy, než menší holky, které využívaly nejvyšší část odrazového „donnutu“. Jakmile jsem to doskočila, tak jsem dolezla až nahoru, protože mi výtlaky jdou a tento boulder byl pouze o dvou věcech: skočit a vytlačit to přes odtlak :) A v tuto chvíli jsem si řekla, že zbývající bouldry už jsou dost těžké a že zkusím aspoň zónu a to je začátek konce! Naštěstí přišla Olše, prohodila, že Káťa má vylezenou fialovou pětku a já zase najela na bojovný mód :-D Káťa a já jsme totiž na závodech soupeřky jako řemen a tahle naše závodní rivalita nás hodně (dobrým způsobem) popohání k lepším výkonům. :) Bohužel jsem na bouldru nechala pár zbytečných pokusů, které byly hodně o špatném softwaru, ale radost byla obrovská, když jsem boulder v pátém pokuse topovala! 

Květinka Inka - fotil Lukáš Bíba

Nelly drtí v kvalifikaci -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Není možné nezmínit krááásný boulder č. 4, který v kvalifikaci vylezla jen Štěpánka Šedková. Jednalo se o skok obouruč z nic moc obliny a středně dobré lišty a průměrných nohou. Tohle je něco, co já osobně netrénuju, ale cítila jsem, že to je perfektní výzva. Z deseti pokusů se mi skok podařil jednou a ten pocit byl skoro tak dobrý, jako kdybych topovala. Vyskočit, opustit obě ruce, natrefit správným způsobem dvě obliny, udržet to v zádech, v těle, rychle zastabilizovat tělo a umístit nohy, to byl opravdu super pocit. Škoda jen, že další krok do zóny už nepustil a skok už se pak ani jednou nepodařil! 

Obouruční skok -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

V Plzni se mi úplně poprvé podařilo v závodě ČP stylem flash to, že jsem si vyzkoušela všechny bouldry, konečně! :) Bylo to určitě i tím, že tentokrát byla obtížnost trochu mírnější.

Studium výsledků -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Po kvali jsme se s Olší a Káťou vrhly na skákací hrad, protože… To vlastně nepotřebuje žádné zdůvodnění, prostě SKÁKACÍ HRADY JSOU BOŽÍ! Trénovaly jsme skoky, kamikadze proti zdi, přemety. No nádhera! :)

tři paní dospělákové na skákacím hradu

Klučičí kvalifikace byla oproti holkám a Lysé trochu přísnější a topovalo se méně.

Topujeme s radostí -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Tom na svém prvním ČP drtí jako o život -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Výsledky z pohledu květinek: 

Katka Prokopová se umístila na moc krásném 10. místě a od finále ji odděloval jeden top (Káťa byla nejlepší holka s šesti topy, na finále bylo potřeba sedm). Reakce Káti najdete v mini rozhovoru dole. Eliška zabojovala taky lépe než v Lysé a umístila se na 13. místě s šesti topy na 12 pokusů. Olše skončila o dvě místa za Eliškou, taky šest topů. Vklínila se mezi nás Kačka Zímová. :) Po delší době se na ČP objevila Inka a umístila se na 19. místě se čtyřmi topinkama, plná motivace to do příště vylepšit!

Šmarjáá, to je deformace, vidím lištu a chytám se jí i nohama, pravačka dokonce nasadila rovnou zámek :)

Finále

Z finále nás nejvíc zaujalo ženské finále, kde svou nadvládu pro tentokráte ztratila Peťa Růžičková, když zaváhala na druhém bouldru. Peťa sice jako jediná vydrtila finálovou trojku, ale s ohledem na vyšší počet pokusů na tři topy obsadila „až“ třetí příčku. Druhá skončila Editka Vopatová, která působí dojmem, že zcela ignoruje jakákoli výšková omezení a kde to nejde výškou, tam si prostě skočí! Výhru si odnesla domů jako předčasný dárek ke svým narozeninám Karina Bílková. Lepší dárek si ani nemohla přát, takže gratulujeme!Mužské finále se odehrávalo již tradičněji. První Martin Stráník, který všechny bouldry vysušil, pouze u druhého bouldru s vykutáleným nástupem chviličku zapřemýšlel, ale pak to tam stejně vysekal nahoru :) Druhé místo vybojoval Honza Jeliga a třetí skončil evidentně velmi spokojený Kuba Jedlička.

Doprovodný program - trick lajna -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Doprovodný program - trick lajna -  (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Myslím, že Eliška napsala vše podstatné. Pro mě byly poslední dva závody prostě parádní. Lehčí bouldry, více závodnic, více zábavy… a ten skákací hrad.. nevěřila jsem, že si ještě někdy zaskáču :D Tentokrát mi přišly dva kvalifikační bouldry trochu limitující pro menší holky. V obou jsem byla jak džízis. Neumím si představit, že bych je vylezla,  kdybych měla byť jen o cenťák míň. Mně to naštěstí na to rozpětí jakž takž vyšlo, takže si nestěžuju.

 (Foto - FB - Rock Point Český pohár v boulderingu 2014)

Opět nechyběl boulder po velkých Aixáckých  „krabicích“. Lézt přes ně, mě asi nikdy neomrzí. Kdyby byly růžové, k dokonalosti by jim nic nescházelo :) Nejprve jsem si říkala, že to nebude těžký boulder, ale pak jsem tam viděla Editku, jak to ze všech sil drtí, a šla jsem radši zkoušet něco jiného. Nakonec  na něj stejně došla řada a na druhý pokus jsem ho topovala. Editka jen zvolila delší, ale zato horší cestu :) 

Po finále jsem neodolala a šla si vyzkoušet bouldry, které mě k sobě vábily jako mouchu k mucholapce. Byla jsem v nich dóst marná, což mi taky potvrdil můj stalkerský kámo Janík. Přímý přenos stále pokračoval, což jsem netušila, ale pak koukám na mobil a Janča píše: „ Jsi v televizi, jak zkoušíš finálové bouldry, ale nějak málo se snažíš..“. 

V soutěži lezeckých stěn se Budějovická stěna Lanovka umístila na 3. místě!! Zasadil se o to Vláďa Jalč, Tereza Vilímková, Honza Lilák, já a Lukáš Hammerschmied (ten nám to "kazí", protože postupuje do finále a body dostávají jen ti nepostupující, ale kdo by to nechtěl takhle kazit, že? Takže jen tak dál :) )

Více o souboji lezeckých stěn TADY

Výsledky komplet jsou ZDE

 A na závěr již tradiční otázky a odpovědi, tentokráte Katky a Inky:

Katka Prokopová

Gratulace ke skvělému 10. místu. Podařilo se ti přelézt nejen všechny květinky z Bordelu, ale taky například Elišku Vlčkovou a to je cenný skalp. 

děkuji za gratulaci:). Myslím, že to že jsem přelezla Elišku Vlčkovou byla jen pro ni smůla, protože Eliška je výborná lezkyně jak na laně tak na bouldrech a zdaleka moje výkonnost není na takové úrovni jako její, ale musím uznat, že radost mi to udělalo:). Každopádně i tak, mi hodně květinek z Bordel teamu dýchá na záda:) a to je také jedna z velkých motivací, jak zalézt na závodech co nejlépe:)

Co se změnilo od posledního ČP, kde se naopak příliš nezadařilo?

Myslím, že v Lysé to bylo hodně o chybné taktice, kde jsem se snažila vylézt bouldry, které ostatním holkám moc nešly...skoky:), což mě pár pokusů stálo a pak jsem jen čekala ve frontě na lehčí boulder, kde čekací doba byla i 10 minut (doba závodu byla 65 minut).


Jak se ti líbily bouldry od Honzy Zbranka, Vildy Chejna a Azbesta? Vnímala jsi rozdíl ve stylu oproti Lysé kde stavěl Suk s Kozlem?
Bouldry v Plzni byly podle mého gusta skoky do oblin, stisky a silové kroky práce s celým tělem...obecně bouldry od Vildy mám moc ráda a myslím, že i Azbest s Honzou mají parádní nápady. Ale samozřejmě je to také o tom, že bouldry v Lysé byly maličko jiné než jsem zvyklá, jak víme Suk s Kozlíkem jsou děsně silný a menší...myslím, že i to se v těch bouldrech objevilo.

Budeš letos závodit na všech ČP? Uvidíme tě 2. května v Praze a budeš se nějak speciálně připravovat?
Příprava na závody je asi maximální trénink soustředěný na mé slabůstky jako jsou převisy, stisky v převisu, shyby, dvoufázový trénink a kombinaci lezení s kruhovým tréninkem v jeden den... a hlavně při tréninku lézt intenzivně a moc neodpočívat. Nejlepší trénink si myslím však bude 14 dní ve Fontáči:) a na to se moc těším:)
 

Inka Matoušková

Ini, startovala jsi zase po delší době na ČP, jaká byla tvoje očekávání a nakolik se splnila?
Na ČP jsem startovala podruhé a musím říct, že jsem příjemně překvapená. Na to, že moje forma je teď jemně řečeno na bodu mrazu, tak jsem si skvěle zalezla, dokonce i zabojovala.
A teď se přiznej, co tě víc bavilo na celých závodech? :)
Nejvíc mě bavila společnost. Jezdí tam všichni moji oblíbení kamarádi, takže atmosféra je parádní.

Co bys doporučila holkám a borcům, co by si chtěli vyzkoušet závodit na ČP, ale bojí se, že je to moc těžký a nezalezli by si?
Přece jenom je to ČP, takže pro úplný začátečníky to zase není. Ale za babskou část musím říct, že zabojovat může kdokoliv. Hlavní je se nebát, přinejhorším budete 25. v celé republice a to není tak zlý
Jaké slabiny odhalily kvalifikační bouldry, na čem musíš začít makat?
Zjistila jsem, ze moje tricáky jsou na tom fakt špatně, to bylo asi nejsmutnější.. Jinak je to celková síla v těle, ale to je problém už dloihodobě. Takže celkově musím především LÉZT, LÉZT A LÉZT a taky KLIKOVAT, KLIKOVAT, KLIKOVAT

fotil Lukáš Bíba

Za BORDEL Team sepsaly Peliska a Olše :)

1. závod ČP v boulderingu / 8. března 2015 / Lysá nad Labem

V sobotu 7. března odstartoval nový ročník českého poháru v boulderingu. Letošní ČP závody vypadají, že opět posunout laťku o něco výš, budou se používat opravdu luxusní profily (viz fotka), závody se budou organizovat na veřejných místech, už žádná finále někde v utajení bouldrovek, tři závody bude stavět Honza Zbranek, jediný český stavěč s mezinárodní licencí, který má nemalé zkušenosti se stavěním svěťáků na obtížnost, atd. Ale zpět k Lysé nad Labem.

 Na výstaviště v Lysé nad Labem se sjelo celkem neuvěřitelných 75 borců a 25 žen a dívek. Tento závod byl zajímavý mimo jiné díky spojení seniorů a juniorů na jedné akci. Bouldry stavěla osvědčená dvojice Radovan Souček a David Kozel. Takže se daly čekat obliny a taky obliny a v neposlední řadě… obliny :) 
Kvalifikace trvala 60 minut ve stylu flash a připraveno bylo osm bouldrů. Díky relativně krátkému časovému limitu pro větší počet závodníků a závodnic kluci připravili spíše lehčí kousky. Finále se pak neslo v tradičním duchu čtyř bouldrů, pěti minut lezení a pěti minut restu.

BORDEL Team se sešel v počtu čtyř květinek: Jana Olše, Eliška Pudová, Evča Uvízlová a Káťa Prokopová. Omluvenky dorazily od Inky (ples, doložena fotodokumentace), Jany Stillerové (po nemoci, dobropis od lékaře nedoložen!) a Terky Píšové (pooperační rehabilitace, na noze umístěna dlaha, doložena fotodokumentace). Zbývající květinky sbírají prozatím odvahu a doufáme, že je brzy na nějakých závodech uvidíme!

Budeme věřit, že toto je opravdu noha Terky Píšové (od teď „Frankie“) a omluvenku bereme za přijatou

 Výstaviště v Lysé poskytlo dostatek prostorů jak pro velké profily, dopadiště, registrační stánek, ale taky pro příjemný prostor na převlékání závodníků a středně velkou rozlezovku. Při rozlézání jediné kvalifikační skupiny žen a juniorek jsme se sice nevyhnuly klasickému vláčku, kdy na rozlezovce široké pět metrů se chtělo rozlézt přes dvacet holek. Systém se našel v traverzování v předepsaném směru :) Kdo si chtěl zashybovat, mohl si posloužit konstrukcí, na které byly instalovány profily.Tatáž pak mohla sloužit pro rozvisení na liště.

Olše se rozhodla dáchnout si ve fialovém bouldru (vlevo jak to vypadalo, vpravo jak se u toho Olše cítila). Prostě leháro!

Technický koutek, kde mám hlavu?

Vlevo: Peliska se chystá přepadnout do levého divnochytu, ze kterého se skáče do žlutého. V pozadí Olše pokouší dyno v převise. Vpravo: Olše topuje jedničku na jedničku.

Z pohledu lezkyně (upozornění, obsahuje detailní líčení :) ) Kvalifikace začala prohlídkou, ale mně přišlo, že všechno je jasné, takže po prohlídce prvních asi tří bouldrů jsem se rozhodla zaútočit na první boulder, který mi přišel lezitelný. Novinkou bylo pouze určení nejen nástupových rukou, ale také obou nohou, na které si člověk musel dát pozor. Předala jsem lístek rozhodčí, podívala se na dvě holky, jak topují přede mnou a docela natěšená jsem nalezla do bouldru, a sice s opatrností, ale docela i lehkostí jsem rychle dolezla do topu. Paráda, takové začátky se mi líbí. Hned sousední boulder v rohu mi přišel jako vhodný adept na další top. Mrkla jsem opět na asi dva přelezy holek, co odevzdaly lístek rozhodčí dřív a měla relativně jasno o postupu. Dávala jsem si hlavně pozor na nohy, protože se odšlapávalo do stěny bez stupů, ale opět se jednalo o lehčí boulder, který mi nedělal potíže. Akorát když jsem vystoupala nahoru a podívala se dolů, tak to mi trochu potíže dělalo, nesnáším výšky a použité profily byly opravdu hodně vzdušné! Cítila jsem se dobře, tak jsem se rozhodla vrhnout se do největšího profilu, dokud mám hrubou sílu. Vyhlídla jsem si červený „žebřík“, který vypadal, že by neměl klást větší odpor. Pár holek jsem sice viděla slítnout z posledního kroku, ale protože jsem poslední dobou pracovala na fixech, kterého tam bylo potřeba, tak jsem si relativně věřila. Nástup „na hříbka“ z golfáče, ruka, ruka, pata, ruka, pata, ruka, fix a top. Paráda, tak takový nástup jsem nečekala. 45 minut do konce a tři bouldry doma, to snad zvládnu vyzkoušet všech osm bouldrů! Leč hodokvas flashů byl tímto ukončen. Zbývající bouldry už přituhly. Ve velkém převise byl ještě jeden boulder, jasný program, po dobrých chytech, ale hodně vzdálených, kdo se dostal do zóny, měl top doma, klíčem byl dlooouhý krok do zóny. Některé holky šly přes patu, jiné to bombily skokem. Mým problémem bylo, že pata nedržela a bombení se nedařilo, protože odrazová noha mi ale vůbec nedržela a tak můj „skok“ vždycky vypadal dost trapně. Sakra, na tento boulder jsem si od pohledu zrovna věřila a nedával mi ani náznak šance na úspěch. Nedá se nic dělat, jde se dál. Skok nabízel ještě poslední boulder, kde se začínalo všema čtyřma na bedně, přepad do podivné struktury, která nabízela pár lišt, ze kterých se skákalo do dobrého velkého chytu (zóny) a zbytek opět dolez za odměnu do topu. Tenhle boulder se mi líbil, leč skok opět nevypadal dle mých představ, výšky jsem dosahovala, ale vždycky jsem se moc odmrštila od stěny a moje ruka nebyla schopná tělo udržet. (Boulder jsem si bez prvních dvou kroků přelezla pár minut po konci kvalifikace, ale i tak mi to udělalo radost. Tím správným receptem totiž bylo skočit jednou rukou a hned přidat druhou.) Posledním topem, který jsem v kvalifikaci byla schopná urvat, byl krásný boulder po fialových chytech Makak, který padl až v pátém pokusu, ale o to větší radost přinesl!

Výsledky z pohledu květinek

Z květinek se nejlépe umístila Evča Uvízlová, která vyjela na svůj první závod ČP a hned ukořistila 14. místo s pěti topy na deset pokusů. Za ní skončila na 17. místě Jana Olše, která se čtyřmi topy na pouhých pět pokusů opět prokázala, že flashe jsou její silnou stránkou. Já jsem naopak opět prokázala, že flashe nee a raději zkoušet a zdomácňovat a dávat pokusy, čtyři topy na osm pokusů vyneslo 20. místo, mám co zlepšovat! Káťa Prokopová taktéž čtyři topy na čtrnáct pokusů a místo 23.

Finále se prozatím muselo obejít bez naší účasti, musíme ještě halt zamakat! Jak v borcích, tak holkách kartama hodně zamíchali junioři a juniorky, takže se objevily i nové zajímavé tváře. Nicméně ve finále už favoriti nenechali nic náhodě a suverénním způsobem vyhrála klasická dvojka Martin Stráník a Peťa Růžičková.

Finalistky v barevném provedení, chybí už jen bílá :)

Domča - finále - fotil Lukáš Bíba

První závody ČP v letošním roce jsou za námi, BORDEL Team se s radostí zapojil a následující dva týdny do druhého kola určitě využijeme na vylepšení slabin, které nám jednotlivé bouldry odhalily!

Za BORDEL Team sepsala Peliska :)

Výsledky komplet jsou ZDE 

Úchvatné fotky Lukáše Bíby z finále ZDE

A koho zajímají další novinky z českého poháru v boulderingu, musí sledovat jejich FB

A na závěr zpověď dvou nejúspěšnějších květinek z tohoto kola – Evči a Olše:

Evča Uvízlová
(Foto by Aleš Vysloužil)

1) Gratulace k pěknému 14. místu. Tohle byla tvoje první účast na závodu ČP, nakolik realita naplnila tvoje očekávání?
Děkuji. Byla jsem z umístění překvapená, páč tam bylo hodně dobrých a silných holek. Čekala jsem, že budou bouldry parádní a ony byly, takže spokojenost a poděkování stavěčům!

2) Co ti přišlo na ČP závodu nejvíc odlišné, co tě nejvíc zaujalo?
Odlišný proti jiným závodům mi přišel asi ten fofr. Málem si to člověk ani nestihl užit. A nejvíc mě asi zaujala pestrost bouldrů.

3) Co tě nejvíc překvapilo?
Asi nejvíc mě překvapilo to množství závodníků.

4) Pojedeš i na další? :)
Jasně!

Jana Olše (alias Čahoun)

1) Čahoune, parádní výkon, tak co, už přestaneš remcat, že se nikam neposouváš?
Díks kámo. S tím remcáním ještě uvidím, to bude záležet na tom, jak dopadnu v Plzni. Teď se mi leze dobře, takže doufám, že si už stěžovat nebudu :)

2) Jak bys ohodnotila nastavenou obtížnost bouldrů?
Obtížnost mi vyhovovala. Díky lehčím bouldrům jsem si víc zalezla a myslím, že i ti míň výkonní závodníci mají větší šanci na lepší umístění. Naopak pro lepší závodníky to může být víc stresující, protože vědí, že daný problém musí vylézt na co nejmíň pokusů, takže to může znevýhodnit ty, který jsou dobrý, ale nejdou jim flashe.

3) Na co se nejvíc těšíš v Plzni?
Asi na všechno. Líbí se mi, jakým směrem se závody ČP ubírají. Od té doby, co jsem si to v hlavě srovnala, tak si závody užívám jako nikdy dřív. Těším se na bouldry od Honzy Zbranka a Vildy, na to jak se skousnu a vydám ze sebe všechno, na tu radost, když dolezu až do TOPu, ale taky na všechny kámoše se kterýma se tam potkám.

4) Jaké slabiny odhalily kvalifikační bouldry, na čem musíš začít makat?
Myslím, že jsem BOŽÍ, jsem takový lezecký virtuóz a nic zlepšovat nemusím :D A teď vážně, musím skákat, skákat, skákat a nechytat se jen třema prstama, ale používat i palce a malíčky :)

BORDEL Team/ medailonek

Jméno	Tereza Loskotová
Nějaká přezdívka?	Nějaký nápad? J
Aktuální bydliště	Mělník
Jak dlouho lezeš?	Od 6 let dost nepravidelně
Lano nebo boulder?	Boulder radši, jsem strašpytel
Závody nebo venkovní lezení?	Venku a jen pro radost
Nejoblíbenější závody	:P
Nejlepší umístění na závodech	Veselá fanynka
Nejoblíbenější lezecká oblast	Zatím ne, jsem paf z každý..
Aktuálně nejtěžší venkovní přelez	ani nevím…za 2?
Druhý nejoblíbenější sport po lezení?	Těžké rozhodování..ale asi plavání
Nějaký doplňkový trénink?	Nějaký trénink? J
Kolik shybů jsi maximálně udělala v kuse?	2 v roce 2009
Popiš svůj klasický tréninkový týden	Co to je?
Kde a s kým nejvíc trénuješ?	s Janičkou a Kačkou, když se obětujou J
Nějaké motivační heslo?	Znovu začít a nepřestat
Co pro tebe znamená členství v BORDEL Teamu?	Velice si cením toho, že berou i takové pseudoskorolezce jako já, díky
Dáváš si v lezení cíle? Čeho chceš dosáhnout za rok a čeho v delším období?	Mně se líbí ten proces sebepřekonávání v přítomném okamžiku, takže prožít jich co nejvíce…těch okamžiků :)