OSPALÉ ZÁVODY

Co: Ytong injury 2013
Kdy: 16.2.
Kde: České Budějovice
Kvalifikace: flash
Finále: OS

Zazvoní budík, co jééé voééé, vždyť jsem teď zavřela oči. Jen mi víčka stačila klesnout, už je zase musím páčit od sebe a v duchu brečet a slibovat sama sobě, že už nikdy nebudu ponocovat. Nedostatek spánku je příznivý na tělo i na duši. Po kouknutí do zrcadla zjišťuji, že jsem moc krásná slečna. Jedna z nejhezčích…. Vlastně vůbec nejhezčí. Tmavé pytlíky lemují sklovitě lesklé, modré oči, které se ztrácí v červeném bělmu. Tváře mám sytě rudé, s jemným vzorkem polštáře. Jsem oteklá, jako bych do sebe pumpovala několik hodin botox.

Botoxová kráska (já, po ránu v zrcadle)

Na někoho bych také mohla působit dojmem Blobfishe. Jsem podrážděná jako bejvá moje máma, když jí slíbím, že něco udělám a já to neudělám. Cesta tramvají je náročná. Zjišťuji, že mě ostatní cestující neuvěřitelně rozčilují. Snažím se, si jich nevšímat.

blobfish (já v zrcadle)

Najednou zaregistruju chlapa, kterej na mě čumí a se vší parádou u toho popotahuje. Mám pocit, že mě každou chvíli omylem posmrká. Dělám, že ho nevidím a neslyším. Zavírají se mi oči, z letargie mě probouzí až chrchlavý, vodnatý, usoplený zvuk. Zatím co já svádím boj s únavou, on svádí boj s hlenem. Nesnáším lidi a chci spát. Týpek do toho pořádně zarval. Uaáááááá, teď to natáhl až z paty. Ani bych se nedivila, kdyby si přede mě odplivl. Nejhorší je, že mě u toho stále upřeně pozoruje. Asi na něj za chvíli skočím a zmlátím ho. Ke Kátě a Jirousovi přicházím úplně zničená. „Asi toho dnes moc nenamluvím, jak jsem utahaná, už dva dny jsem nespala,“ upozorňuju Káťu ještě ve dveřích. Pobalíme věci, Ninu a jedeme. Za celou cestu se mi nepodaří zavřít hubu. Melu pantem tak, jak to obvykle dělá Jirous. Cítím se nějak podezřele nabitá a plná energie.

Káťa by měla přestat během závodů chlastat :)

Tentokrát se pláč dostavuje už v prvním bouldru. Měl by to být ten nejlehčí, a asi i byl, ale já jsem sakra práce, krucinál fagot nedosáhla do chytu. Úplně mě to rozložilo. Špičkama prstů jsem se dotýkala hrany madla. Chyběl mi asi cenťák. Utápěla jsem se v sebelítosti. Už mě nebaví, jak pořád někam nemůžu dosáhnout. A co mě nebaví ještě víc je to, že se na to furt vymlouvám.

Vystřízlivělá Káťa a Jířa

 Taková Simča, Monča nebo třeba Jain Kim, by to v pohodě přelezly. Mě tak vytočí, když jsem někde krátká, načež mě pak vytočí, to, že mě to vytočilo. Já se nechci sebelitovat a štve mě, když to dělám. Nicméně jsem se ke konci závodu k tomuhle bouldru vrátila a za pomoci slovní podpory Kaťulky a Jirouse to dotrápila až do topu.  

Jířa v nejlehčím bouldru

 Radost mi udělal koutkovej bouldr, kterej se mi podařilo přelízt na OS. Bylo to takový šoupání se koutkem nahoru. Nějakým způsobem jsem se dostala do pozice, že jsem byla zády k převislé stěně, obě nohy na struktuře a ruce rozepřené do kluzkých chytů. Pravou rukou jsem držela top, ale nemohla jsem chytnout balanc, abych přidala. Byla jsem tam jak „džízis“ a nevěděla co dělat dál.

Já v koutkovém bouldru

 Byla jsem čelem k divákům, a snažila se nemyslet na ruce, který mi pomalu ujížděly. Kdyby mi smekly, tak hodím placáka přímo na břicho. Ani nevím, jak se mi to podařilo, ale ruku jsem nakonec přidala. Ještě jsem vylezla dva dětský bouldry a to bylo všechno. 

Danča - kvalifikace

 Minutu před koncem časovýho limitu jsem nalezla do jednoho bouldru s tím, že tam ani nenastoupím. Stihla jsem dolízt až do předposledního chytu, když Cyril zahlásal, že časový limit je u konce. I když se mi nechtělo, tak jsem se pustila. Škoda, myslím, že bych ho mohla vylízt.

Jirous - finále

 Káťa to tam celkem slušně kosila. Se sedmi topama postoupila z krásnýho, čtvrtýho místa do finále.
O Jirousovi ani nemluvě. Ten postoupil myslím z druhýho … ale možná že kecám, tím si nejsem jistá. Tuším, že mu chyběl jen jeden top. Olin dal všechno a postoupil z prvního místa, které si udržel díky své husto-kruto-přísné síle i ve finále. Jíra, i když v to nedoufal, tak celkově skončil druhý následovaný, Frantou Janeckým.

Jirous - finále

 Cyril, jako komentátor mě fakt bavil a to nejen proto, že vyhecoval Olina a Davida Kozla aby shodili tričko :) Odlehčeni o kus zbytečného oděvu, který bych nejraději lezcům zakázala nosit, téměř synchronně  topovali. Video zde

Koncentrace nebo únava? Jíra ve finále

 Holčičímu finále dominovala Danča Kotrbová. Se čtyřmi topy obsadila první místo. Těsně za ní, taky se čtyřmi topy, ale jen se čtyřmi zónami skončila Terka Píšová. Dva topy stačily Kátě Záhorové na supr třetí místo.

Olin Klapal - finále

 Moje bojovnice Káťa málem dala první finálový bouldr. Spadla z posledního chytu, do kterého se jí v dalších pokusech už nepodařilo dolézt. V druhém bouldru se jí nedařilo moc nastoupit. Trochu jí to rozhodila, ale nenechala se tím rozčarovat nadlouho. Zklidnila nervy, a do třetího bouldru nastupovala z čistou hlavou.

Davidovi se nedaří nastoupit, tak ho rozhodčí zkouší hodit do topu

Šlo jí to parádně. Určitě měla na to, vybombit tři bouldry, nakonec z toho byly čtyři zony a parádní dělené čtvrté místo s Dorkou, které to taky moc šlo.
Do finále jsem nepostoupila o jeden pokus na top. Achjo. Asi jsem měla větší ambice, tak i slza ukápla. Bylo mi to moc líto. Aspoň, že Kátě a Jírovi se zadařilo.

flrxibilní Ondřej Řitička - finále

 Afterparty: Ani nevím, kdy bylo včera, předevčírem nebo dnes. Bolí mě hlava a jsem zpomalená. Mozek přestává spolupracovat. „Pojedem až za dvě hoďky“ hlásí Káťa s malinko provinilým výrazem. Tak jo, to nedám, jdu spát. Vilda mi ochotně půjčuje spacák a já se můžu pohodlně uvelebit na žíněnce pod bouldrovkou. Jooo, tak to má Janička ráda. Miluju spánek. Prožitek mi kazí jen hloupý sen. Zdálo se mi, že nemůžu usnout, takže jsem měla pocit, že jsem moc nespala. Nicméně se mi pak zdály i jiné hezčí sny, který jsem si už užila.

Komentátor a organizátor Cyrda Kratochvíl

 Závody byly organizačně fakt povedený. Žádný prodlevy, všechno hezky plynulo. Cyrda dobře komentoval, Vilda to pěkně postavil… nemám téměř co vytknout, takže se těším na příští ročník :)

Kačka Prokopová v posledním finálovém bouldru

 Ponaučení a předsevzetí inspirované tímto závodem: srovnám si spací režim, nebudu se sebelitovat, budu trénovat delší kroky,a přestanu si píchat tolik botoxu do ksichtu :) 

Káťa Prokopová - finále

Jiřka Čechová - finále

z leva: Káťa Záhorová, Danča Kotrbová, Terka Píšová, Dorka Vlková a Káťa Prokopová

z leva: Franta Janecký, Olin Klapal, Jirous Přibil

Krásná vítězná čepka

1. Daniela Kotrbová (t4z5)
2. Tereza Píšová (t4z4)
3. Kateřina Záhorová (t2z5)
4. Kateřina Prokopová (t0z4)
4. Dorka Vlková (t0z4)
5. Tereza Pavelcová (t0z3)
6. Jiřina Čechová (t0z2)

1. Olin Klapal (t5z5)
2. Jirous Přibil (t1z5)
3. Franta Janecký (z1z5)
4. David Kozel (tz4)
5. Lukáš Hammerschiohjsighfauifhgilufhgoa (t1z3)
5. Jan Zíma (t1z3)
6. Ondřej Řitička (t1z3)
7. Vláďa Jalč (t1z2)
8. Filip Čech (t0z2)
9. Josef Zeman (t0z1)




 P.S. 23.2 jsem byla na závodech v BB. Spala jsem asi čtyři hodiny.. asi si nikdy spaní nesrovnám :)